Články publikované v této rubrice vybírají Ekonews, ale nevyjadřují stanovisko redakce.
Nefinanční reporting velkých společností reguluje legislativa, nicméně vývoj regulace je v této době opravdu nepředvídatelný. Důvodem je nejen aktuální iniciativa Evropské komise s názvem omnibus, ale i opožděná implementace evropských předpisů do národní legislativy každé členské země.
Mikrokogenerace představuje ekologické a efektivní řešení, které je zároveň přístupné pro široké spektrum uživatelů. Tato technologie v současnosti využívá především zemní plyn, ale je plně připravena na přechod k biometanu. Díky tomu může být základem dekarbonizace menších objektů.
Ve strategiích Evropské unie, v připravovaných zákonech, ve firemních ESG reportech, ve slibech korporací i v požadavcích investorů. Biodiverzita je všude. Máme ji chránit, sledovat, reportovat. Co to ta biodiverzita ale vlastně je?
Legislativa nemusí být dobrá, hlavně když je konzistentní. I když se třeba normy a legislativa v oblasti ESG reportingu zlepší, nekonzistence podráží nohy všem. Vytváří nejistotu.
Evropa musí zvýšit výdaje na obranu kvůli globální bezpečnosti. Zároveň však hodlá pokračovat v dekarbonizaci. Diskuze o tom, zda jsou obranné investice v souladu s cíli udržitelnosti, je čím dál tím aktuálnější.
Jednotné mezinárodní normy ISO a zásady konceptu ESG jsou dvě oblasti, které se vzájemně doplňují a podporují. Obě se zaměřují na zlepšování procesů, odpovědné řízení a udržitelnost. Jak tedy ISO může pomoci firmám splnit ESG požadavky?
Navzdory očekáváním návrh nové evropské Dohody o čistém průmyslu nepřináší jasnou strategii, která by členským státům pomohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Donald Trump chce, aby jeho voliči konvertovali k Tesle. Přes svůj někdejší odpor k bateriovým autům se z něj přes noc stal vlivný propagátor bezemisní dopravy.
S přijetím omnibusu pravděpodobně mnoha firmám odpadne povinnost ESG reportingu. To ale neznamená, že by měly na udržitelnost rezignovat. Naopak. Je to potřeba kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci a klimatickým změnám, které ohrožují Evropu.
Většina domů, které budeme v následujících letech využívat, již stojí. Když se v Česku podaří hloubkové rekonstrukce, budovy mohou ušetřit až 32 megatun ekvivalentu oxidu uhličitého ročně, což je více, než kolik emisí ročně vyprodukují největší tuzemské uhelné elektrárny.
